Sršní osud

12. 2. 2010

V zimně, při jedné z návštěv krmelce, jsme spojili tuto cestu s prozkoumání obou ptačích budek se sršními hnízdy. Bylo jasné, že po tuhých mrazech budou sršní hnízda prázdná a my budeme moci budky vyčistit, aby sloužily svému původnímu účelu. Po otevření první budky jsme kromě sršní báně nalezli na dně rozestavěné ptačí hnízdo, což znamená, že budku nejprve obsadili sýkorky, ale sršně je donutily budku opustit.

Pohled na prázdné sršní hnízdo a chitinové schránky jejich těl na dně budky v nás vyvolal otázku, jak sršní rod přežije zimu, ale nikdo z nás v tu chvíli neznal odpověď. Nejpravděpodobnější bylo, že přezimuje pouze královna, schovaná někde před mrazem a na jaře založí novou kolonii. I když například u včel přezimují i dělnice.

V druhé budce jsme však našli plást s některými zavíčkovanými buňkami. To opět přineslo otázku, zda larva v buňce může přežít zimu a na jaře se z ní třeba vylíhne nová královna? Pro rozluštění této hádanky jsem pověřil Martina a Robina a plást jím svěřil, aby se doma pokusili víčka buněk otevřít a zjistili, v jakém stavu se larvy nacházejí. Oba si plně uvědomovali význam svého úkolu a celou cestu zpět plást opatrně v rukách nesli, aby jej neponičili. Tím jsem vyhlásil soutěž, kdo zjistí, jak je to se sršním zimováním.

Martin a Robin budou bádat prakticky, pitváním sršního plástu a ostatní mohou hledat odpověď na poli teoretickém v literatuře, či ve škole. Na jejich vědecké výsledky si budeme muset počkat do příští schůzky.

Výš v čem jsou sršně užitečné?

napsal: Zdeněk

Myslivecký kroužek

Dolní Dobrouč