Poznámka k příspěvku:
Při čištění ptačích budek od prázdných sršních hnízd (viz článek Sršní osud), dostali kluci za úkol zapátrat o tom, jak sršni přezimují. Následující článek z literatury zpracoval Vojta, a tím nám objasnil, jak to se sršni v zimě chodí.
Nové královny vylétávají z hnízda a zahajují tak
zvaný „svatební let“, kdy se páří se samci a potom hledají vhodné místo
k přezimování.
Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože
sršni nedokážou připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice,
které se ukrývají a přezimují (někdy ve starém hnízdě) aby na jaře založili
nové kolonie.
Po přezimování královna staví první plástev hnízda, to je
přilepeno pevnou stopkou k podkladu. Kolem pláství s šestibokými
buňkami postupně staví několikavrstvý ochranný obal. Do malých buněk, jejichž
otvory směřují dolů, klade královna vajíčka a sama se stará o první larvy.
Sršní larvy jsou v buňkách poměrně aktivní a škrábáním o papírovinu se
domáhají krmení. Vylíhlé dělnice postupně přebírají starost o potomstvo a rozšiřují
hnízdo. Hnízda mají pak různé množství pater. Sršní hnízda v budkách mají
2 – 4 patra, ve větších prostorech až 7 pater.
vypracoval: Vojta