Výroba hnízdních budek pro poštolky

9. 3. 2013

Na sklonku zimy roku 2013 jsme v mysliveckém kroužku vyrobili dvě hnízdní budky určené pro poštolku obecnou. Podle fotky to spíše vypadá na psí boudu, ale nenechte se mýlit, skutečně se jedná o budku pro poštolky. Fotky z výroby budek jsou na stránkách sice již dlouho, ale k napsání článku o této akci jsem se donutil až teď. Zkusím tedy spíše zavzpomínat, jak jsme budky stavěli.

S kroužkem jsme již vyrobili poměrně dost ptačích budek. Nejvíce bylo sýkorníků, dále nějaké polobudky pro rehky a konipase a naposled jsme vyráběli budky pro divoké kachny. Chtěl jsem, aby další hnízdní budky, které budeme vyrábět, byly něčím nové a zajímavé. A aby ukázaly dětem, kterým dalším ptačím druhům můžeme také pomoci s hnízděním. Proto jsem uvažoval o budce pro některou ze sov. Z nich by to mohl být například puštík obecný (u nás asi nejpočetnější sova), kalous ušatý, případně sova pálená. Dále se ještě vyvěšují budky pro sýčka obecného, což má velké opodstatnění, jako podpora druhu, jehož stavy neustále klesají. Je ohrožen zejména v době hnízdění kunou skalní a kočkou domácí (hnízdí často v sadech v dutinách ovocných stromů). Ale nevím, zda se sýček v našem okolí vůbec vyskytuje. Bral jsem totiž v úvahu také to, jaká je pravděpodobnost, že daný druh naší budku obsadí. Byla by škoda, aby děti nabyly dojmu, že dělaly něco zbytečně, pokud by budka zůstala prázdná. Proto jsem se nakonec nerozhodl pro sovu, ale pro dravce, a to poštolku obecnou. To také sice není záruka, že budka bude obsazena, ale je tu pravděpodobnost asi největší.

Poštolka obecná, jako správný sokolovitý dravec, si klasické hnízdo nestaví a k hnízdění využívá buď stará vraní hnízda, nebo jiná vhodná vyvýšená místa. Ať již přírodního typu, jako různé skalní výklenky a dutiny, nebo hnízdí na lidských stavbách, jako jsou kostelní věže, hrady a zříceniny, ale i ve městech na římsách budov, balkónech, okenních parapetech a dalších příhodných místech. Proto také velmi ochotně přijímá ptačí budky, které pro ni lidé vyvěšují. Aby se budka poštolčímu páru zalíbila, je důležité, aby byla dostatečně prostorná a měla velký vletový otvor (například otevřené 2/3 přední stěny). Budky pro poštolky jsou nejčastěji dřevěné, nebo se vyrábějí z plastových barelů. V literatuře lze ovšem nalézt i zmínky o pletených budkách/koších z proutí.

Jelikož máme rádi přírodní materiály, pro výrobu budek jsme zvolili dřevo. Je sice pravda, že výroba budky z plastového barelu je ze všech způsobů nejméně ekonomicky a časově náročná a klade nejmenší nároky na vybavenost a zručnost stavitele, ale pokud se z přírody neodstraní, po té co přestane sloužit svému účelu, je to jen další nerozložitelný odpad. Názor na estetickou hodnotu plastové budky v krajině, ať si každý udělá sám.

Nejprve jsme zjistili, jaké by měla mít budka rozměry, a pak si nakreslili malý plánek. Prkna, která jsme měli k dispozici, nám vyšla na dvě budky. Abychom si práci ulehčili a děti ji zvládly, pracovali jsme s již připravenými deskami z prken (naformátovanými podle rozměrů). Proto nebyl problém za jedno dopoledne stihnout obě budky stlouct dohromady. Občas se některému hřebíku do dřeva nechtělo a bravurně se ranám kladiva vyhýbal. Do konce schůzky jsme však původní hromádku prken dokázali proměnit ve dvě bytelné budky včetně ošetření dřeva ochranným nátěrem.

Na příští schůzku jsme se domluvili, že budky pověsíme, neboť nebylo už moc času. Jelikož byl březen a poštolky mohou hnízdit již v dubnu, nemohli jsme instalaci budek příliš odkládat.

Výš čím se nejčastěji poštolka obecná živí?

napsal: Zdeněk

Myslivecký kroužek

Dolní Dobrouč