červen 2011 a únor 2012
Členové kroužku už vědí, že entomologie je věda
zabývající se studiem hmyzu a díky Lukáši Doležalovi do této vědy mohli
proniknout trochu hlouběji. Celý náš seriál schůzek zaměřený na entomologii
začal už vloni, kdy jsme 10. 6. 2011 navštívili výstavu v Městském muzeu
v Ústí nad Orlicí nazvanou „Křídla motýlí“. K vidění zde byli, jak
název napovídá, nejen různé druhy motýlů, ale i ostatní zástupci z třídy hmyzu z entomologické sbírky pana Radko Krejčího z nedalekých Petrovic.
Sbírka byla opravdu početná a k obdivování tu byl hmyz jak od nás, tak i ze
států pro nás vzdálených, jako je Japonsko, Thajsko, Peru atd. Výstava byla
doplněna i fotografiemi hmyzu pana Krejčího.
Následující schůzku (18. 6. 2011) kluci vyrazili s Láďou a Lukášem do terénu. Jejich pohledy většinou směřovali k zemi. Ne však proto, že by hledali houby, ale je spíše zajímali brouci a jiné potvůrky. Pokud to bylo možné, tak Lukáš nalezený hmyz přímo v terénu určil a řekl o něm nějakou zajímavost. Kluci se také dozvěděli, že některé druhy hmyzu jsou zákonem chráněné a ty se nesmějí sbírat. Také si vyzkoušeli, že hmyz se nemusí hledat jen na zemi, ale také na listech stromů a keřů, pod kůrou, na květech bylin i v zemi a ve vodě a popsali si, jaké rozmanité nástroje entomologové k jeho sběru používají, právě podle místa výskytu. Leckoho dokonce překvapilo, kolik hmyzu se dá objevit na jedné procházce, když se na něj zaměříme a víme kam a jak se dívat. Na této výpravě pod dohledem Lukáše kluci nasbírali pro následnou preparaci i pár druhů hmyzu, které jsou u nás poměrně početné a tudíž odebráním několika jedinců nezpůsobíme přírodě žádnou škodu.
Další sobotu (25. 6. 2011) přivezl Lukáš nasbírané
exempláře připravené k preparaci. Vysvětlil nám, jak preparace probíhá a
představil některé nástroje potřebné k preparaci hmyzu. Podle jeho ukázky
si nakonec mohl každý zkusit vypreparovat svého brouka. Nahlédli jsme do
odborné literatury, kterou Lukáš přinesl, dozvěděli jsme se, jak se preparují
motýli a že lze preparovat i jednotlivá vývojová stádia hmyzu, jako například
housenky, i když to už je poměrně náročné. Zafixované preparáty si Lukáš zase
odvezl, aby je doma nechal řádně vyschnout a připravil je pro uložení do
kazety.
Po delší době se našel čas, abychom naší sérii schůzek
zaměřených na entomologii uzavřeli zařazením preparovaného hmyzu do kazety a
založením tak naší sbírky. Proto v sobotu 18. 2. 2012 přivezl Lukáš na
schůzku již vypreparovaný hmyz a pověděl nám o tom, jak se exempláře do sbírek
zařazují, jaké všechny informace na štítkách se s nimi musí uložit, aby
měla sbírka vědeckou hodnotu a jak se sbírka chrání před škůdci. Nadepsali jsme
tedy všechny štítky s potřebnými údaji, pomocí „výškáčku“ je umístili pod
jednotlivé exempláře a vše umístili do prosklené kazety. Aby se naše sbírka
obohatila, věnoval nám Lukáš i několik exemplářů ze své sbírky, některé
pocházející dokonce až z Maroka. Nejen za to, ale i za čas, který s námi
strávil, bych chtěl Lukášovi jménem vedoucích i členů kroužku poděkovat.
Na závěr bych chtěl dodat: Pokud se někomu z návštěvníků stránek zdá, že usmrcením několika jedinců hmyzu si protiřečíme s pojmem ochrany přírody, tak tomu tak není, protože ochrana přírody a jednotlivých živočišných druhů by neměla být založena na ochraně jedinců (pokud nejsou kriticky ohroženi), ale na ochraně jejich životního prostředí. Pokud nebude životní prostředí zdravé, bude znečištěné a plné jedů a budou mizet vzácné biotopy, pak bude ubývat i hmyzu. Hmyz má relativně nízké postavení v potravní pyramidě, proto ho musí být tolik a proto je pro ekosystém tak důležitý. Pokud tento seminář vzbudil zájem několika mladých lidí o hmyz jako další součást naší přírody, pak si jistě budou uvědomovat jeho význam a přírodu chránit komplexněji.
Věděl jsi, že některý hmyz stráví většinu života jako larva? Například chroust obecný v zemi, jako ponrava, žije asi 4 roky a po zakuklení dospělý jedinec, jako brouk, přežívá jen pár měsíců.
napsal: Zdeněk