Letní výlet 2010

21. a 22. 8. 2010

Schůzky „mysliváku“ o letních prázdninách probíhaly dál, i když ne s takovou pravidelností, jako ve školním roce. Bylo to ale období vhodné pro realizaci nějaké větší akce. Návrhy směřované od kluků k uspořádání týdenního tábora, jsme s Láďou prozatím nebyli schopni organizačně zvládnout, a proto jsme se dohodli na jakémsi kompromisu v podobě dvoudenního výletu se stanováním. Aby byl program výletu trochu spjat s tématikou našeho kroužku, za cíl cesty jsme zvolili dvě zámecké obory. A to v Častolovicích a Opočně. Termín cesty byl stanoven na předposlední srpnový víkend. To se nakonec ukázalo jako velmi šťastná volba, protože, pokud si to už někdo nepamatuje, srpnové počasí tohoto roku bylo dosti deštivé, ale tehdy o víkendu se zrovna vyjasnilo a bylo až neuvěřitelně krásně.

Jako dopravní prostředek jsme zvolili vlak. V sobotu ráno jsme se sešli na nádraží v Dobrouči, odkud jsme směřovali do Častolovic. Tempo cesty bylo spíše pozvolné a neplánovaně přerušené výlukou, takže na trati dlouhé 37 km jsme celkem třikrát přestupovali. Před polednem jsme však vystoupili na nádraží v Častolovicích. Zde jsme si uschovali těžké batohy a stany a šli jsme přes město k zámku.

Měli jsme namířeno do zámeckého parku, kde je v oplocené části chována daňčí a jelení zvěř. Naše první setkání se zvěří zde (když nepočítám několik divokých kachen na menším rybníčku) bylo s daňkem skvrnitým. Ne však v jeho přirozeném zbarvení, ale v bílé variantě. Jelikož je zde zvěř na lidi zviklá a neplatí tu zákaz krmení zvěře, jen co jsme se přiblížili, daňci okamžitě přišli za námi bezprostředně k ohradě. A protože jsme jim také měli co nabídnout, tak jsme si jejich pozornost udrželi na dlouhou dobu. Alespoň než nám došel sušený chléb a jablka. Kromě daňků se na nás ještě přišli podívat jeleni sika Dybowského. Kluci si mohli z blízka prohlédnout třeba paroží v lýčí, protože daňci, tak i „Dybowáci“ ho ještě neměli vytlučené. V odděleném výběhu jsme také mohli pozorovat srnce obecného a prase divoké. V zámeckém parku jsme poté navštívili „Zvěřinec“ s domácími druhy zvířat.

Ten den jsme ještě pokračovali vlakem do Opočna, kde jsme měli v plánu se utábořit, abychom hned ráno mohli prozkoumat zdejší oboru. Po postavení stanů zbývalo ještě několik hodin do setmění. Tento čas jsme věnovali hrám a několik kluků se s Láďou vydali do města doplnit zásoby pitné vody.

Ráno (zdálo se, že pro někoho to bylo spíše časné ráno) jsme sbalili stany, uklidili po sobě a vyrazili k městu. Ve městě jsme nakoupili jídlo na snídani a po jídle jsme zamířili do obory. Jelikož jsme tentokrát nesli všechny věci s sebou, tak jsme si batohy a stany uschovali u rodinného domu zdejšího oborníka. Obtěžkáni pouze dalekohledy (a fotoaparátem) jsme se mohli pohodlně vydat na cestu dlouhou 6 km. Tolik totiž měří okružní trasa, probíhající celou oborou. Jelikož zde tedy návštěvníci vstupují přímo do obory, mohou se pohybovat pouze po této zpevněné cestě, aby zbytečně nerušili chovanou zvěř. Zvěř je zde sice na lidi zvyklá, ale jelikož jí od lidí neodděluje plot, jako v Častolovicích, udržuje si určitou útěkovou vzdálenost. Museli jsme proto oborou postupovat co nejtišeji a pozorně sledovat okolí, abychom zvěř stojící opodál nepřehlédli. Daňky, muflony a jeleny Dybowského, které jsme tu viděli, jsme sice nemohli pozorovat z takové blízkosti, jako v Častolovicích, ale někomu se zase líbila větší přirozenost v chování zvěře.

Když bych to od opuštění obory zkrátil, následoval ještě (ne zas tak krátký) pochod k vlakovému nádraží (s zastávkou na jídlo) a pak už jen cesta vlakem i autobusem a šťastný návrat domů. Byl to náš první vícedenní výlet s mysliveckým kroužkem, tak doufám, že se všem líbil a můžeme ho považovat za začátek nové tradice.

napsal: Zdeněk

Myslivecký kroužek

Dolní Dobrouč